INSPIRACE

   Stále mám u sebe papíry a tužky a i když nechci, nedokážu úplně vypnout hlavu od ,,práce". Pozoruji lidi, děti, dívám se na domy, rostliny a v duchu si je překresluji. Je to někdy hodně vysilující...:-) Občas mám strach, zda nevykradu nápadem už samu sebe. Kolik je na světě dětských ilustrátorů a zadání většiny dětských knížek jsou podobná. Sama jsem se nejvíce učila od ,,konkurence". Jako malá jsem překreslovala obrázky Heleny Zmatlíkové a Karla Svolinského, později jsem začala hledat svůj styl. A to je to nejtěžší období... Mé první kresby by jste možná ani nepoznali:-)

   Fascinuje mě, jak na Instagramu, nebo webových stránkách jsou skici všech výtvarníků dokonalé, jen je vybarvit a vytisknout. Tak to ty moje, tedy opravdu nejsou...:-)

   Čmárám si rychle nápady a nikdo jiný z té změti čar nemůže poznat nic určitého. Toto je návrh komiksu:-) Mám potřebu jen zhmotnit myšlenku a potom si ji znovu překreslím už čitelněji, ale ty první skici jsou prostě čmáranice... Nejčastěji je maluji večer, když se dostanu do postele. To znamená kolem 23. hodiny. Někdy ve vlaku, kdy mám 30 minut, než dojedu do Prahy... Výjimečně najdu klid přes den.

   Ideální čas na myšlenky k nové knížce nebo obrázku mám ve sprše a na procházkách se psem. Tam jsem sama, nikdo na mne nemluví a já přepnu do mého světa...

   Teď mi už do skicáků maluje i dcerka. Když jsem vymýšlela logo obchůdku, asistovala mi i s Honzou a výsledná ,,značka" je naše společné dílo.

   Kreslení a vymýšlení nových postaviček mě stále baví. Někdy dostanu zadání básničky, která je třeba pro děti didakticky výborná, ale vymyslet ilustraci na téma ,,lis", mi dá hodně zabrat. Když mám kreslit auta, traktory, vlaky... Nastupuje můj veliký pomocník GOOGLE. A já hledám a zkoumám, abych dětem nenakreslila nesmysl. Chodíme s dcerkou každý týden do knihovny a já prohlížím stále nové knížky a hledám inspiraci. Občas mě přepadne smutek, že nejsem tak dobrá jako ostatní, že všichni kreslí lépe než já a měla bych vše dělat jinak, nebo raději změnit práci... Ale potom mám odezvu od dětí, nebo rodičů, přijde mi pochvala a povzbuzení a já vím, že můj kreslený svět nedokážu opustit...